Markýz de Sade

Zde vládnu já se svojí krutostí

nikdo se nedozví o mojí zvrhlosti

vede jen cesta sem, zpátky už ne

tvýho zmizení si nikdo nevšimne.

Zběsilá perverzita, zuřící sadismus

vidina tvý krve mi způsobí orgasmus

budu tě mučit, mám svoje metody

u mě se umírá, život se nerodí.

Vnímám pleskot biče jak švihá do tvejch zad

to je ten slastnej zvuk kterej slyším tak rád

svíjíš se v bolestech a o pomoc voláš

pomoci se ovšem nikdy nedovoláš.

Místo toho poznáš co mi dělá radost

tvý krve a bolesti já nikdy nemám dost

hrůzou a strachy na mě oči upíráš

spatřuješ dýku, teď víš že umíráš.

Jsem markýz de Sade

mučím týrám rád

chci vidět jak trpíš

a slyšet jak křičíš

budu to sledovat

tebe nelitovat život ti brát

jsem markýz de Sade!

Tvoje utrpení je pro mě rozkoší

vidina tvý krve mě silně rozruší

když se ostrá ocel do tvýho těla tne

tvůj křik a nářek náhle pomine.

V tuto chvíli moje tělo slastí se chvěje

rozkoš mě unáší, uvnitř mě hřeje

byla jsi tak mladá, krásná a nevinná

teď tvůj mladej život pozvolna zhasíná.