Šampióni

Až svět nám promění v prózu, bez špetky poezie,

až slunci ukradnou věčný svit a na zdi budou rýt,

že světlo tady nepřežije.

A až si nasadí pózu, s příchutí komedie

a nebi zakážou noční klid, polední zvony znít,

řeknou, Bůh je jenom loterie.

Až se kolem sešeří a zaklepou nám u dveří.

Tak mi slib, že nás nikdy nedohoní,

že nebudeme jak ti oni v rohu klečet a tiše brečet

jak poražení šampióni.

Tak mi slib, že nás nikdy nedohoní,

že nebudeme jak ti oni v rohu klečet a tiše brečet

jak poražení šampióni.

Až zruší víru i v zázrak a zmizí fantazie,

až budou potichu hvězdám chtít uloupit jejich třpyt,

seberou písním jejich melodie.

Milencům udusí náznak, skrývané sympatie,

až zkusí polibkům vášeň vzít, touhu v nás uhasit,

ať tu pachuť ničím nepřebijem.

Až se kolem sešeří a zaklepou nám u dveří.

Tak mi slib, že nás nikdy nedohoní,

že nebudeme jak ti oni v rohu klečet a tiše brečet

jak poražení šampióni.

Tak mi slib, že nás nikdy nedohoní,

že nebudeme jak ti oni v rohu klečet a tiše brečet

jak poražení šampióni.

Až svět nám promění v prózu, bez špetky poezie,

až slunci ukradnou věčný svit a na zdi budou rýt,

že světlo tady nepřežije.

Tak mi slib, že nás nikdy nedohoní,

že nebudeme jak ti oni v rohu klečet a tiše brečet

jak poražení šampióni.

Tak mi to slib, že nás nikdy nedohoní,

že nebudeme jak ti oni v rohu klečet a tiše brečet

jak poražení šampióni, tak mi to slib.