Ukolébavka

Lajlalajlaj...

Z květináčů zase rostou mraky,

z nebe stromy a lidi asi taky

a slunce své stáří skrývá pod polštáři a zívá.

Jenom zívá.

Lajlalajlaj...

Pod postelí troubí rychlovlaky,

ve štamprli lógry a srdce vraky.

A měsíc se srpí, když tančí mezi chrpy a stmívá.

Všem nám stmívá.

Pod víčky mít spánek,

svět snů a čistých stránek,

být lehký jak vánek

a všechno zlé nechat za sebou,

být chvíli tam kde věci nezebou.

Lajlalajlaj...

Bílé vrány došly, zbyly straky.

Davidové chystají si praky

a vítr se tulí

potají k levandulím a kývá.

Jen světem kývá.

Lajlalajlaj...

Čím dál více vlčí vlčí máky.

Všechny saky sbalili své paky

a hvězdy se plavou

ve tmách naší hlavou a stmívá.

Jen usnout zbývá.

Pod víčky mít spánek,

svět snů a čistých stránek,

být lehký jak vánek

a všechno zlé nechat za sebou,

být chvíli tam kde věci nezebou.

Pod víčky mít spánek,

svět snů a čistých stránek,

být lehký jak vánek

a všechno zlé nechat za sebou,

být chvíli tam kde věci nezebou.

Pod víčky mít spánek,

svět snů a čistých stránek,

být lehký jak vánek

a všechno zlé nechat za sebou,

být chvíli tam kde věci nezebou

Pod víčky mít spánek,

svět snů a čistých stránek,

být lehký jak vánek

a všechno zlé nechat za sebou,

být chvíli tam kde věci nezebou.

Lajlalajlaj...