Vysněnokrajina

Pojď si chvíli nechat zdát,

že všechno, co se může stát,

nikam nezmizí,

nikam nezmizí.

Že o nás Shakespeare začne psát,

Nirvána s Beatles budou hrát,

že nejsme cizí,

že nejsme cizí.

A čas od času

jen tak pro okrasu

do mraků pouštět bubliny,

stačí znát přesnou trasu

a jít bez kompasu

až k hranicím vysněnokrajiny.

Kde ve všech ulicích

tančí dětský smích

a jediný výstřel

je z balonkových děl.

Kde se týden rozdělí

na sedm nedělí

a na všech hodinách se usazuje prach.

Pojď si jenom chvíli lhát,

že na Everestu můžem stát

a neznáme nízko

a neznáme nízko.

Že můžem nechat vodu vzplát

i Atlantidu z moří stát

a všemu jsme blízko,

a všemu jsme blízko.

A čas od času

jen tak pro okrasu

na zdi paneláků kreslit květiny

stačí znát přesnou trasu

a jít bez kompasu

až k hranicím vysněnokrajiny.

Ať ty sny trvají dlouze

a zmizí fronty na štěstí,

s kapsami plných kouzel

najdem to místo z pověstí.

Kde ve všech ulicích

tančí dětský smích

a jediný výstřel

je z balonkových děl.

Kde se týden rozdělí

na sedm nedělí

a na všech hodinách se usazuje prach.