Poslední lov

Daleko na svým koni, okolo cejtím lest,

počasí neměnný a smečky vlků podél cest.

Ticho jak z hrobu a po větru nic nepoznám,

jestli se blíží nebezpečí v provazech černejch vran.

Nad kopcem hejno krouží, neblahý znamení,

vyjíždím na vrchol a čekám, past nepřichází.

Pro dnešek dojím zbytky lovce mě pak přesvědčí,

rozbiju tábor a dnes usnu s rukou na meči.

V noci slyším řev, tuhne mi krev v žilách.

Další nezdařenej pokus lovit v noci - chudák.

Jsem hostem v území, kde není radno po tmě čekat,

na moment překvapení, při lovu se nemá spěchat.

Obchází kolem poblíž, sem tam zaslechnu kroky,

krčí se ve stínu a okusuje zbytky roty.

Počkám až do rána, poslední v zóně smrti,

přitom to začlo dobře, jeden proti pěti.

Končiny temnější, sovy mě konejší,

ve střehu pod štítem, už nejsem včerejší.

Pustina, jen můj stín a sláva starejch časů,

visí tu nad zemí, mršina podlejch rasů.

Končiny temnější, sovy mě konejší,

ve střehu pod štítem, už nejsem včerejší.

Pustina, jen můj stín a sláva starejch časů,

visí tu nad zemí, mršina podlejch rasů.

Připraven s úsvitem zmapovat okolí,

do deště vycházím a rozpoznávám prostředí.

Všechno tak povědomý, blízký, něco nesedí,

jsem na svým, poznávám svoje území.

Všude trní, mlíko a strní, v pohodlí lovci chrní,

do zbroje prdí, pokoutnej freestyle po kraji.

V soutěži lokaje nevidím stát na vlastních nohou,

zapíjí v podhradí svý vlohy močkou ředěnou.

Zpátky do terénu, ve zbrani na skéru.,

Gyzmo se noří do křoví, vyhnout se malérům.

Zaujmu pozici a pošlu pozdrav, přesnej šíp,

jen trapně minu, slyším smích, měl bych mířit líp.

S rukama nad hlavou mi mizí z obzoru,

jistě, začíná mi docházet že nejsem na lovu.

Jako štvaná zvěř, měním svoji úlohu,

řady línejch vojáků pak už jen brečí u hrobu.

Končiny temnější, sovy mě konejší,

ve střehu pod štítem, už nejsem včerejší.

Pustina, jen můj stín a sláva starejch časů,

visí tu nad zemí, mršina podlejch rasů.

Končiny temnější, sovy mě konejší,

ve střehu pod štítem, už nejsem včerejší.

Pustina, jen můj stín a sláva starejch časů,

visí tu nad zemí, mršina podlejch rasů.