Bankovky

1. Dnes náladu mám výbornou prakticky už od rána,

neb při pohledu do portmonnky juknul na mě Smetana,

hned si skočím koupit mýdlo a lahvičku šampónu,

pak si nechám rezervovat na večer stůl v Alcronu.

2. Večer to byl prímovej, náramně se vydařil,

nebýt to tak nóbl podnik, řekl bych, že jsem se napařil,

v peněžence zůstala mi bankovka jediná,

naštěsí na zadní straně má obrázek Děvína.

3. Nazítří mám opět žízeň, a ne právě maličkou,

jen musím potkat jiný podnik, už ne áčko s hvězdičkou,

jeden právě takovej mi náhodou pad' do rány,

přežily to jenom jedny pomačkaný Hradčany.

4. Dál už musí stačit trojka s neochotnou obsluhou,

Staropramen s řídkou pěnou a Myslivec na druhou,

pomyšlení na portmonku večer mi pak nedá spát,

štěstí je teď karmínové a má číslo padesát.

5. Pak k obědu mám guláš a jako aperitiv rum,

večer už jen rádio a žádnej restaurační šum,

při pohledu do portmonky je mi vskutku prabídně:

pravé oko Jana Žižky zírá z ní dost nevlídně.

6. Pátý den jen o česnečce, v bytě ozón úžasný,

Žižka odtáh' k Sudoměři, další osud nejasný,

letmý pohled do portmonky nepřidá na náladě:

zmizely i pionýrky na hnědavém podkladě.

7. V bufetu na nádraží je tlačenice urputná,

"promiňte, já myslel, že pánovi už nechutná,"

trapný je střet s majitelem u jednoho talíře,

zvlášť když je to hulvát a má pracky uhlíře.

8. Tuším, že dnes povečeřím na erární útraty,

zítra už jen pouhé tři dny zůstanou do výplaty,

abych rychle zalistoval v učebnici bontónu,

než se ten můj kolovrátek zas roztočí v Alcronu.