Baccardi

Jak krásný podvečer

oceán studený

jsem nemanželské dítě

průšvihu a štěstěny

Budem si navždy věrní

já jemu a ty jí

a o útes se duše rozbíjí

Zní to tak jednoduše

chutná jak pelyněk

já slyším trochu hluše

slova, cos mi řek

Když naplavené dřevo

se v dešti rozhoří

mám baccardi a svět se nezboří

Ani já nejsem maják

co ti svítí v tmách

jenže mám písek všude

ty jenom na botách

Budem si navždy věrní...

Zní to tak jednoduše...

Budem si navždy věrní...

Jak krásný podvečer

oceán studený

jsem nemanželské dítě

průšvihu a štěstěny

Už nepřiznám ti nikdy

co dals´ mi toho dne

měla jsem písek v duši

v botách ne...

Měla jsem písek v duši

a ty ne