Duha

Jak napůl den, jak tichej sten

Se mi zdáš má lásko

Jak bílá pláň a na ní spousta vran

Modrejch, modrejch jak poraněný ráno

Ty pleteš cukr s moukou

A já mařínku vonnou s loukou

Láska neláska jen cinkáš smutným hlasem

Mně vlas za vlasem padá

Nerada či ráda v tom všem vyznat se mám

Popletl sis lásku

S duhou co se ztrácí, co po dešti se ztrácí

Můžu, můžu, můžu si tě lásko splést

Dotknout se tě nejde, hned máš ostny ven

Jsi jak tajemnej, tajemnej klid R.E.M.

Pořád do kopce jít, jen stoupat, nejíst a pít

A hledat na souvratí jestli už jdeš

Jestli si soumrak nebo kopřiva a lež

Tak jsi nás popletl a nevím proč nerozumím

S duhou co se ztrácí, co po dešti se ztrácí...

Jsi jak tajemnej, tajemnej klid R.E.M.