Sloky o Praze

Tebe Praho je tak těžké opouštět

Tvoje Hradčany a tvého Mikuláše

Tvoje vlaštovky, jež odlétají plaše

Z věží kam se vracejí vždy s jarem zpět

Pohledy z těch cest, jež vedou z Petřína

Jichž se nikdy, nikdy dosti nenasytím

Vltavu, z níž třpytí se jen hladina

Jako rybí kůže, jíž se trochu štítím

Na tisíce oken a střech a okenic

Kdesi žijí titíž lidé jak já žiji

Rezavé tvé střechy jimž se nevyrovná nic

K tomu ještě cosi, tvou, tvou poezii

Kéž by slyšel člověk tvoje zvony znět

Až mu sluch jež ztratí smysl pro tvá slova

Tebe Praho je tak těžké opouštět

Pro tvou krásu Praho chtěl bych žíti znova