Sluneční vítr
1. Věštkyně říkala: "Vy dva se dávno už znáte
z minulých životů propletených - promarněných -
jak slepé rámy v prázdných galeriích."
Tak šla jsem a spálila věci, kterých ses jen dotknul,
i klavír, na který jsi tu hrál, jak oltář vzplál -
jen popálenou kůži láskou mám dál.
Emi
R1: Popel z tvých bláznivých nápadů
smíchala jsem s černou hlínou -
Hmi7 C7maj
jde o to zas utíkat před osudem,
je jedno čím jsem -
Hmi7 C7maj
žít zároveň před i za zrcadlem - za zrcedlem.
R2: To na zemi se vzpomínkami najednou
vál skulinou v ozonu sluneční vítr -
je tu stále, je tu s námi - poslouchej.
To na zemi se vzpomínkami najednou
vál skulinou v ozonu sluneční vítr -
je tu stále, je tu s námi - neodcházej.
2. Věštkyně smála se: "Nemůžeš odložit svůj stín.
Patříte k sobě jak moře a pláž, tak jen se snaž -
stejně se potkáte, lásku nepřekonáš."
Kolikrát musíme zemřít a opět být malými dětmi.
Příště mě samotnou nenechávej - a něco si přej.
Prosím tě, teď ještě chvíli jen poslouchej - a neodcházej.
R2: To na zemi se vzpomínkami ...