Fotka

Ó ó

na tvou fotku tužkou čmárám

snad pihy a knír

Měl bych se smát

Ó ó

dál se v sobě s tebou párám

a směšný jsem já

jak častokrát

Má tužka se stává kůlem

je z nejhrubších klád

kazím tu tvář

co jsem měl rád

To je můj další úlet

Tužkou

čáry máry nezmění

mojí nespavost už málem dvoudenní

i když tvoji fotku čáry poplení

jsi tu dál

Ó ó

s kameloty večerníků

dvou minulých dnů

čas počítám

Ó ó

tužkou za pár desetníků

teď kreslím ti knír

tmu v sobě mám

Tvá fotka je míň než málo

co mělo mi zbýt

než kazit ji dál

spálím ji spíš

Co dívek takhle vzplálo

Tužkou

čáry máry nezmění

mojí nespavost už málem dvoudenní

i když tvojí fotku čáry poplení

jsi tu dál

Tvá fotka je míň než málo...

Tužkou

čáry máry nezmění

mojí nespavost už málem dvoudenní

i když tvojí fotku čáry poplení

dál jí znám

Přelámanou stálým nošením

fotku na popel žár svíčky promění

ještě jestli potom zmizíš z myšlení

se ptám