A ta naše šenkýřečka

A ta naše šenkýřečka z okna kouká,

hodila mě svoje klíče do klobouka.

Tu máš klíč, můžeš jít,

Můžeš jít můžeš si tu komůrečku otevřít.

Když jsem počal komůrečku otvírati,

počala si moje milá naříkati.

Proč pláčeš naříkáš,

vždyť mě tady má panenko ještě máš.

Potom jsme si sedli na lavičku,

a přitom si vyprávěli při měsíčku.

Hvězdy nám svítily

a ptáčkové nad hlavami zpívali.

Polka

Doubravická náves

Doubravická náves pěkná zelená,

po ní se prochází, když měsíc vychází,

holka má milá.

Prochází, prochází, procházet bude,

dokud se ta náves, doubravická náves,

zelenat bude.

Vždycky jsem si myslel, že tě mám tak rád,

ale už tě nechci, ale už tě nechci,

má tě kamarád.