Kanonýr Jabůrek

Tam u Královýho Hradce lítaly tak koule prudce

z kanonů a flintiček do ubohých lidiček.

R: A u kanonu stál a pořád ládo -ládo -

a u kanonu stál a furt jen ládoval.

Vzdor hroznému dešti kulek, fójervertr Franz Jabůrek

s luntem u kanonu stál a pánvičku pucovál.

R: A u kanonu...

A už střílel jako blázen, Prajzi měli horkou lázeň.

Celej rozbil regiment, Jabůrek, ten saprment.

R: A u kanonu...

A hned prajští kanonýři na Jabůrka všichni míří.

Každej ho chtěl trefiti, princi se zavděčiti.

R: A u kanonu...

První kartáč, můj ty smutku, vjel mu hubou do žaludku.

On však honem ho vyndal a už zase střílel dál.

R: A u kanonu...

Praskla puma velmi prudce, utrhla mu obě ruce.

On rychle boty sundal a nohama ládoval

R: A u kanonu...

V tom jeden prajzský trail vylít, šrapnel mu hlavu ufík.

Ač už na to neviděl, na Prajze přeci střílel.

R: A u kanonu...

Jabůrkovi letí hlava zrovna kolem jenerála.

A křičí: já melduju, salutovat nemohu.

R: A u kanonu...

Když pak pum a kulek více, trefilo ho do municeš.

Tu se teprv toho lek a s kanonem pryč utek.

R: A u kanonu...

A že zachránil ten kanon, do šlechtického stavu on

povýšen byl za ten skutek: Edler von den Jabůrek.

R: A u kanonu...

Dej mu pánbu věčnou slávu "von" má ale žádnou hlavu

nedělá si z toho nic bezhlavejch "von" těch je víc