Martině

Svítá, už spánek to vzdává, svítá, rosa na dlaních,

svítá a náladu dává to letní svítání.

Když vláda léta sílí,

vstříc kamarádům a spáleným zádům jdem.

Když s někým lásku sdílíš, lásku ke všemu živému, co nosí zem.

Když ráno z mlhy vstává,

tak každý problém pryč je, čert ho vem,

touláš se, sníš, pak vzdáváš všem krásám hold a usínáš pod nebem.

Jdeš s kamarády strání

pak říčka nohy znavený omývá,

u ohně do svítání, písniček spousty a nikdo nezívá.

Pak z okna vlaků máváš

a schováváš to hezké, jak tajemství,

jen neber víc než dáváš, ať živé může žít i přátelství

Ami