Utíkáš

Od lesů, co známe, naše jasný tóny zní.

každá větev zlátne, když hladí a dlouze sní

ó ó ó ó ... tóny zní ó ó ó ó ... dlouze sní.

Ruka tvá rozezvučí náš svět, co v písni zní

a pak krátký večer, co jich bylo, každý ví.

ó ó ó ó ... v písni zní ó ó ó ó ... každý ví.

Necháváš tu naději, že všechno se zas vrátí

Dmi Ami

odcházíš pak raději, naše chyby hledáš,

slzy v dlaních.

Zamknul jsi nám vrátka od zahrady plánů a snů.

půjdeš cestou svojí, zkrátka tou řadou všedních dnů.

ó ó ó ó … plánů a snů ó ó ó ó ... všedních dnů.

Pročítám si v řádcích, jak dřív bylo líp.

zůstalo něco ve vlacích a čas "Lístek" štíp;

ó ó ó ó ... popsaný /stránky po cestách máš/,

ó ó ó ó ... dopsaný /jsou dopsaný!/.