Lásko, mně ubývá kil

1. Já sám pozdě večer jsem na hřiště vešel,

D7(D7,E7)

vzal trenky a uslyšel smích,

Ami(Hmi,Hmi) D7(D7,E7) Ami(Hmi,Hmi) D7(D7,E7)

krásná se zdála, s koulí si hrála,

já se zeptal, zda vrhat s ní smím,

jestli chceš, se mnou vrhej, pak pro kouli zdrhej,

vždyť máš nejmíň metrák a půl,

D7(D7,E7)

rovná jak svíce už neřekla více,

a já díky ní do vln sportu vplul.

2. Já denně pak vrhal jak po červeném víně

a tuk zvolna měnil se v sval,

já namísto piva jen kofolu srkal

a kondiční fotbal jsem hrál,

pak po celém roce s kyticí v ruce

jsem za sličnou koulařkou šel,

už se štíhlým pasem řek' třesoucím hlasem

slov pár, co jsem dávno říct chtěl.

R: Řek' jsem jí:"Lásko, mně ubývá kil

a mám nyní svaly, kde dřív bůček byl,

já cítím se králem, chci s tebou jít sálem,

tvé 'ano' je můj velký cíl,"

řek' jsem jí:"Lásko, mně ubývá kil."

3. To, co potom se stalo, mě úplně vzalo

a po zádech rozběh' se mráz,

ona v saku tam stála, dost divně se smála

a hluboko zněl její hlas,

aby výkon svůj zvedla, prý moc prášků jedla,

a teď je z ní chlap, jak má být,

pak pravil mi Véna, ten bývalý žena,

slov pár, dodnes slyším je znít.

R: Řekl mi:"Karle, mně přibývá kil,

já cítil se krásně, když dívkou jsem byl,

však nedbal jsem rady, teď pryč jsou mé vnady

a v mlhách se ztrácí můj cíl,"

řekl mi:"Karle, mně přibývá kil."