Pistáciová
1. Za mostem v úzké ulici je krámek z dálky vonící,
když trable mám se stolicí, jdu tam,
potom, snad z úcty k tradici, klobásu dám si s hořčicí
zelenou jak tři vodníci, a čekám, ach jo.
R: Ty jsi má pistáciová, úplně celá, celičká pistáciová,
nádherně pistáciová, hm hm, pistáciová.
2. Ne vždycky jídám dobroty, častěji žvejkám flákoty,
s trávením mám pak trampoty a tiše vzdychám,
když doktor stojí za vraty, cítím už klystýr, no, a ty
upadáš přitom v záchvaty a voláš, ach jo.
R:
3. Už dobře je to dvacet let, vždycky, když přijdeš na oběd,
nezapomeneš si přivonět a často vzdycháš,
a já, květinka nevinná, ještě než začne hostina,
kápnu ti rtuti do vína a pak si počkám.
R: Budeš má pistáciová, úplně celičká pistáciová,
famózně pistáciová, hm hm, pistáciová.