Sádrový trpaslík

Ami

1. Jednou jsem ucítil v noci ze spaní,

Dmi

na levý rameno podivný klepání,

E7 Ami

sádrovej trpaslík vedle mé postele stál.

Ami

Nejdřív se pochlubil červeným kabátkem,

Dmi

potom mě nazval prašivým tulákem,

E7 Ami

já se mu celou noc do očí hlasitě smál.

Dmi

Mám o svým životě vlastní představy,

Ami

v umělý zahradě spát mě nebaví,

každý má místo, kde se cítí jako král.

R. Já mám svý místo, kam jezdím rád,

stojí tam bouda, není to hrad,

je sbitá z prkýnek, získaných z bedýnek na margarín.

Někomu vetchá může se zdát,

není to klam a když jdu spát,

vidím k svý potěše, dírama ve střeše ultramarín.

2. Trpaslík měl ale hádavou náladu,

nedal si sáhnout na svoji zahradu,

na čápa s dřevěným zobákem, kterého znal.

Se slzou v oku vzpomíná na skalku,

umělej potok a skleněnou fialku,

já se mu celou noc do očí hlasitě smál.

Nemám rád barvou natřený kamení,

umělej potok, co z kohoutku pramení,

každý má místo, kde se cítí jako král.

R. Já mám svý místo, kam jezdím rád,

stojí tam bouda, není to hrad,

je sbitá z prkýnek, získaných z bedýnek na margarín.

Někomu vetchá může se zdát,

není to klam a když jdu spát,

vidím k svý potěše, dírama ve střeše ultramarín.