Divoký jahody

Divoký jahody rostou na úpatí hory

jsou sladký jako ústa dětí co je sbírají

Člověk v kolíbce na zádech si hoví

culí se na Měsíc ten mu neodpoví

Jen první láska laská tak jako vánky v létě

Slzy i kapky deště po tváři jí stékají

Člověk v kolíbce žije dny plný slávy

leží si v posteli na léty měkkém loži

A bílý pes si spí na modrých kopcích rána

a až se probudí vidí let hus divokých

Člověk v kolíbce natřený černou barvou

do země se spouští a už se nevrátí