Příliv

Já budu mít klid uprostřed Grenadin

když všechno dohoří z nějakejch důvodů

já prožil čas chytře jak inženýr

z vína jsem promoval na téma má dát dal

Já hledal svět kde hoří slovem vzduch

svět nových lásek, lásek, lásek nikdy nedočkaných

Já diletant, já chtěl jsem hořet dýl

pozdě jsem uvěřil, že kámen nehoří

Pak všeljak jsem žil, stokrát sto odlivů

tam jsem se lásko má v nich skoro utopil

A pak se vynořil né rady a né křik

umělý dýchání tak z uší do uší

Jen z moře vím z kyvadel příbojů

že jenom příliv, příliv, příliv mne na břeh vyhodí

že než se zachytíš jen písek na patách

příběhy návratů k tvým prohrám počítám