Sousedská stínohra

Měla kouzla z poutí

a v očích úžas

za mříží řas

otisky dlaní, loňský svět

Měla křesla z proutí

a v každém důkaz

že nemaj čas

ti náhodní známí z lepších let

Hej hej hej, z mých stínů jí vítal u dveří

hej hej hej, z mých stínů se lísal s večeří

hej hej hej, z mých stínů a výkřik ze spaní

Měla sklon být k mání

a v očích úžas

nezbýval čas

na opsané věty ze snářů

A dům neměl zdání

a nechtěl důkaz

že zbyl jen prach

na omšelých kytkách z herbářů

Hej hej hej, z mých stínů jí vítal u dveří

hej hej hej, z mých stínů se lísal s večeří

hej hej hej, z mých stínů a výkřik ze spaní

Hej hej hej, z mých stínů jí vítal u dveří

hej hej hej, z mých stínů se lísal s večeří

hej hej hej, z mých stínů a výkřik ze spaní

hej hej hej, z mých stínů ji vítal u dveří

hej hej hej, z mých stínů se lísal s večeří

hej hej hej, z mých stínů a výkřik ze spaní