Stále jsme to my

V té dávné době, v období barvy temně vínové

jsme byli na čísle a lince a naše písmo bylo klínové,

v té dávné době, v období básně ještě nečtené

jsme byli začátky a konce a naše hymny byly nadšené

A parta pomocníků z pohádek je v prachu a sny s nimi

a my už dávno nepíšem ke jménům pseudonymy

a přesto poléváš mi kávu postelí a nebo naopak

a stále jsme to my

V té dávné době, v období boxu váhy stínové

jsme byli na dotek a doraz, soukromé město, vlastní občané,

v té dávné době v období touhy mírně nevkusné

jsme byli za krásku a zvíře kdy fantom vládne, pokud neusne

A hvězdy z titulků i s filmy jsou v prachu a sny s nimi

a my už dávno tušíme, kdo píše anonymy

a přesto utíráš si dlaně do očí a nebo naopak

a stále jsme to my

A parta pomocníků z pohádek je v prachu a sny s nimi

a my už dávno nepíšem ke jménům pseudonymy

a přesto poléváš mi kávu postelí a nebo naopak

a stále jsme to my