Zátiší s dívkou s jestřábem

Nebe je modré jako nebe

a jestřáb je pán krajiny,

najednou ticho, až to zebe,

pak výstřel jeden jediný

Pírko se chytne do větývky,

pohasnou v poli květiny

a z plátna padá krev té dívky

krajinou prázdnou jako prázdniny

A noc je bílá jako plátno,

krajkářka hledí z arkýře

a noc je bílá jako plátno

starého vlámského malíře

Nebe je modré jako nebe

a jestřáb je pán krajiny,

najednou ticho, až to zebe,

pak výkřik jeden jediný

To křičí jestřáb nebo dívka,

kdo je v tom tichu uslyší,

krajkářka, nad ní jestřáb,

takové zvláštní zátiší

A noc je bílá jako plátno,

krajkářka hledí z arkýře

a noc je bílá jako plátno

starého vlámského malíře