Čas

Povídej mi o svých snech

o těch zdech co obrústá tak dávno mech

Nech mě jít tvou zahradou,

když stíny zas se táhle přikradou.

V knize smutků nech mě číst

a drž mě dál jako spadlý, už suchý list

Dal´s mi víc než sám jsi měl, já tobě nic

až teď to vím, bohužel...

Ami

R: Tiše stéká čas

po mně stéká čas

zrádná mořská sůl

odpadává z řas, na zem z řas

Na Větrným návrší oheň vyhasnul

já se tě už nedočkám

Hejno černejch havranů se rozletí

snad ví, že smutek mám.

Tak´s mě poprvé

zranil až do krve

víc než trnů pár

víc než dravčí spár.

R: Tiše stéká čas ...

Ne, ty vážně nejsi z těch

co opustil je snadný

jako hřích, jak hřích

co já spáchám

R: Tiše stéká čas ...