Fénix

hudba: Jiří Vondráček

text: Hana Sorrosová

Srdce mý

přemet udělá,

obavou, radostí,

a jen tvou blízkostí.

Nejsi můj,

nic už neplatí,

mlčíme dál,

poslouchej,

teď o čem mlčím já.

O veletočích

a o slibování,

zavřených očích,

o milování,

dotycích z dálky

a pocitu zblízka,

o tom jak vadí

to, že se mi stýská.

Mě se ptáš,

už to neřeším,

proč chci dál

blízko stát,

proč když ti neveřím.

Srdce mý,

přemet udělá,

obavou,

samým štěstím,

je rozpadlý.

O velenocích

na zákazu stání,

sevřených bocích

a po milování,

dotycích z dálky

a pocitu zblízka,

o tom jak vadí

to, že se mi stýská.

O věčných bojích

až k politování,

výsleších dvojích

a po milování.

Krásný,

jak jen krásný může být,

liduprázdný,

v cizím správním území,

no tak zhasni,

než nás v kámen promění,

jsme dva blázni,

ztracení.

O veletočích,

u slibování,

zavřených očích

a po milování,

dotycích z dálky

a pocitu zblízka,

o tom jak vadí

to, že se mi stýská.

O velenocích

na zákazu stání,

sevřených bocích

a po milování,

dotycích z dálky

a pocitu zblízka,

o tom jak vadí

to, že se mi stýská.

O věčných bojích

až k politování,

výsleších dvojích

a po milování,

dotycích z dálky

a pocitu zblízka,

o tom jak vadí

to, že se mi stýská