EvoLucie

Nemáme křídla, jenom rybí prsty,

a taky jeden rytmus na buben

Letíme nad střechama a jsme hladkosrstý,

aby náš spolek nebyl vyhuben

Nemáme křídla, jen suchý plátky chleba,

a taky jeden rytmus na basu,

štyry hořký srdce, jizvy, co se vstřebaj',

když kloužem sliznicí tam dolů pro spásu

Nemáme křídla, jenom poztrácený touhy,

a temný tóny starý kytary,

a kdosi pláče: "jeden život není dlouhý"

žijem už stovky let, jsme duše prastarý

Nemáme křídla, jenom vysypaný kufry,

a žádnej leasing na-štěstí,

my jedem dál v touze za vysokými cukry,

ráj se mění v předměstí

Nemáme křídla, jenom netopýří oči,

a čtyři hypnotéky na lásku,

myši a žáby, pavouky a šneky v duši,

všechno to visí na vlásku

Chodíme po půlnoci višňovými sady,

které už dávno nerodí,

když jíme kůru stromů, neumřeme hlady,

a říkat se to nehodí

Možná už dneska v noci emigrujem

do země, která zve se "Onen svět",

a potom prošlapaný boty zujem,

než sejdeme se na oběd

Nemáme křídla, jenom rybí prsty,

a taky jeden rytmus na buben

Letíme nad střechama a jsme hladkosrstý,

aby náš spolek nebyl vyhuben