Než Tě rozkradou

koukám a nevím, co se děje

a přemýšlím nad svým obličejem

jak se tvářím, když odkrvíš mi mozek

to je taková strašná síla

to je taková strašná síla

nechci mluvit o tom, jak jsi krásná

už vůbec nechci říkat, že nemám slov

jak se skloubí něha s nebezpečím

dal bych všechno, co mám

za devět minut s tebou

tak než tě rozkradou a dají do galejí

jsi pro mě tajemstvím lůna v orchideji

buď dál tou návnadou v tom pokušení, co nás pojí

ty jsi tou záhadou, co svět světem stojí

zrozenec dvou Ryb a Mars ve Štíru

mám tě rád a zároveň jsi jako prokletí

si absolutní paralyzér mojí horký hlavy

to je taková strašná síla

to je taková strašná síla

tak než tě rozkradou a dají do galejí

jsi pro mě tajemstvím lůna v orchideji

buď dál tou návnadou v tom pokušení, co nás pojí

ty jsi tou záhadou, co svět světem stojí

paměť v srdci jako relikviář

koukáš a nevíš, co se děje

sladce bodáš očima, chceš mě zabít snad

kdybych vlastnil všechny zlatý doly tvýho světa

koupil bych tě na tržišti v městě Samarkand

koukáš a všechno už je jinak

jsem poutník na scestí a možná nemocnej

už nemám puls a ze všech stran jde zima

stejně žádný moje slovo nedokáže popsat to,

co doopravdy k tobě cítím

tak než tě rozkradou a dají do galejí

jsi pro mě tajemstvím lůna v orchideji

buď dál tou návnadou v tom pokušení, co nás pojí

ty jsi tou záhadou, co svět světem stojí