Srdce

Slunce rozpustilo třásně,

vltavíny prší z nebe,

já čarovník už dopsal básně,

už nemusím, mám tebe.

R: Srdce otevíráš jsou-li spoutána,

květy rozevíráš.

Na začátku všeho bylo modré ticho,

já bloudil mezi skalami a hledal sebe,

potom ucítil jsem novou chuť a vůni,

milá mám tebe.

R: Srdce otevíráš, jsou-li spoutána,

květy rozevíráš, poprvé,

chci to tak i já, hvězdy nad náma

s tebou přepočítám.

Milá, už svítá,

třezalko usínáš,

jsem smečkou psů, teď u tvých nohou hlídám,

poklady jabloňovejch králů.

R: Srdce otevíráš,....

Na světě je někdy krásně,

vltavíny prší z nebe.