Hitchhike To Strakonice Blues

Dálnice je volná dnes ráno svítáním

v sobotu co přát si můžu víc, já vím.

Pták si mávne křídly a letí jinam spát

a já tu teď chvíli musím s palcem vzhůru stát.

Snad mi někdo zastaví

V devět ráno se svým báglem na zbraslavský road

stojím pořád u krajnice vyschlej jako troud

o kus dál si frčí intercity na Plzeň

a lufťáci mi z nablejskanejch oken strouhaj křen.

Snad mi někdo zastaví

V poledne už sotva stojím, ruku necejtím

cigára mi došly, v mracích zmizel jejich dým.

Holce co tu stála dávno trailer zastavil

a jen na mě zbylo abych dál tu takhle hnil.

Proč mi nikdo nestaví

S večerem, když přemýšlel jsem, že to asi vzdám

zastavil mi chlápek v jeepu a seděl tam sám

nadšení však zmizelo, když přiběhnul jsem blíž

pustil jsem ho zase k vodě, jel jen na Dobříš.

Proč mi nikdo nestaví