Světlo pouliční lampy

Dmaj Emi7 Dmaj Emi7

Světlo pouliční lampy na zeď stíny vrhá,

Dmaj Emi7 Dmaj Emi7

vítr nadzvedává sukně kolemjdoucích žen.

Jako malej uličník noviny z rukou lidem trhá,

Emi7 A7 Dmaj

neslyšně nalétává aby nebyl nikým přistižen.

Den už to zabalil a poslední pták na dobrou noc zpívá

obzor jako obnošenej kabát hoří západem

slunce za mrak ulehlo a než usne ještě trochu zívá

zamotá si vlasy do tmy a my ho v tý tmě už nenajdem.

Stará pouliční lampa na zeď stíny kreslí

a ten rošťák vítr zůstal za límcem

ruce v kapsách zavrtaný jsem poslední, kdo tu ještě nespí

já a vítr u tý lampy možná i svůj stín pak dostihnem.