V tichém koutě mojí samoty

Oknem

do mého rána nahlédni

se mnou

k jednomu stolu usedni

nalej

z modrého džbánku vodu řek

pošli

po větru vzdušný polibek

Vítr

vplétá do vlasů stébla trav

kreslí

potají mapy na rukáv

bloudím

a cesty deštěm určené

zmizí

dřív, než je přečíst stihneme

Spěchám

kameným polem do mraků

nevím

kolik mě čeká soumraků

doufám

že tam, kde hora vrhá stín

zítra

se vedle tebe probudím

Dál nechávám okna dokořán

ráno letíš ani nevím kam

v tichém koutě mojí samoty

zbydou tvoje bosý šlápoty

Spěchám

Vítr

Spěchám

Vítr