Apolinář

Doufám, že je to jen dočasná fáze

Životní cesty mojí

Koukám přes mříže u Apolináře

Přeji si, ať co nejrycheji zkorodují

Zkoumám svou neobjevenou, nepochopenou

Duši mou

Ani tvou, ani tvou, ani tu tvojí

Hledám cestu k ní, stejně jako ty

Důvody, proč to tak máme, nejsou známé

Možná díky Bohu

Někdy je lehčí vzít kámen až do výšky ramen

Hodit ho na jinou osobu

Ať letí

Ať letí

Vstávám brzy ráno a pláču nad existencí svojí

Jsem sám, ale mám tucet protihráčů

Miluju tu vůni po boji

Zírám na oblohu rád, přestal jsem si lhát

Jsem kandidát na stacionář

Chci zpátky šťastnou tvář

Hledám cestu k ní

Důvody, proč to tak máme, nejsou známé,

Možná díky Bohu

Někdy je lehčí vzít kámen až do výšky ramen

Hodit ho na jinou osobu

Důvody, proč to tak máme, nejsou známé,

Možná díky Bohu

Někdy je lehčí vzít kámen až do výšky ramen

Hodit ho na jinou osobu

Já teď procházím zvláštním obdobím

A nebo to období prochází hlavou mojí

Před ničím se neskloním

Ačkoli bojovým uměním v zásadě nerozumím

A tak atak odrazím, tiše se odplazím

Abych si našel svou tajnou skrýš

Tam budu jen já, nikdo nedovolá se mi

Máma, táta, ségra, ani má kapela

Důvody, proč to tak máme, nejsou známé,

Možná díky Bohu

Někdy je lehčí vzít kámen až do výšky ramen

Hodit ho na jinou osobu

Ať letí

Ať letí

Ať letí

Ať letí