Krůpěj obléká

Zůstalo mi náledí

tam kde kdysi kvetl sad

Jsem jak vzácné housle

Každý má strach na ně hrát

Chybí ten kdo by je ladil

Pak dal tónům řád

svým: "Mám tě rád!

Jako housle visím

na zdi denních všedností

Kdy já budu čísi

Kdo mě z ticha vyprostí

Cítím ve strunách své chvění

písně o Ženě

Sny každodenní

pláčem ztajené

Krůpěj obléká

denně moji tvář

Pravda odvěká

je kalendář

Krůpěj obléká

vrásku zrozenou

Co se Ženou

nedotčenou

Krůpěj obléká

místa k líbání

Dokud nezplaním

já sním

že se všechno změní

Housle budou hrát

věčnou píseň záhadnou:

"Měj mě rád!"

Čekám a stárnu

Snad někdo mi něco vzal

Od Krásna mířím k Marnu

a můj sad je holý dál

A mé housle

jsou dál tiché

Není kdo by hrál

A Život zní svou písní

opodál

Krůpěj obléká

denně moji tvář...