Svět bláznů

Už zhaslo světlo naděje

Kdo ví za co mě Bůh tak potrestal

Dřív chtěls mé ruce krášlit briliantem

Denně lůžko růží stlal

V té poušti zkouším hrát si na oázu

Ze které jsi vláhu bral

Bože můj jsme oba blázni v světě bláznů

Každej z nás to předem vzdal

Pak přijdeš a já rázem zapomínám

Já tím čekáním jen chátrám

I když lásku jsi zul

Ty blázen, blázne, blázne chci zas říkat

Na můj klín se znovu stul

Jak míjím v parku páry

Když se líbaj

Někam jdou, snad spolu spát

Tak potichu si znovu tiše říkám

Kde je ten kdo má mě rád

Všem zdám se možná právě

Jak ten blázen

Sotva vnímám, že je ráno

Vůbec nepřemýšlím

A v duchu se jen choulím ke vzpomínkám

Napořád mi zůstaly

Pak většinou, pak většinou

Se svět mi jeví jako báječný

Víš sám, že když se touláš

Tak máš v kapse ke mně lístek zpáteční

Vždyť láska, je to láska, je to láska

Je to láska, velká láska

Řeknu až se vrátíš

Ty blázne, blázne, blázne

Stále ti tak říkám, i když nejsi tu.