Vrať mi mou duši

Vrať mi mou duši,

všechno co jsem jsi slíbil,

pro dnešek ruším,

po čtyrech měsících

a čtyřech dnech chtěl bych to zpátky,

a to teď hned.

Po tají napsaných stovky básní,

v šuplíku složený všechny jsou krásný a pro Tebe,

potají, moje ledy tají.

Nikdo z Vás lidí nevidí...

Jak se loučíš, jak to bereme vážně,

jak to končí z lásky i vášně,

jak je nespravedlivá tahle doba,

jak jsme sami, jak nejsme oba.

Jak se stmívá na naše cesty,

jak tě chci, i to moc jak tě nechci,

jak sem nevěřil, že jsi ta pravá,

že já jsem mladej a ty moc mladá.

Nikdo z Vás lidí nevidí...

Z ničeho nic politej svěcenou vodou,

ze tmy do světla všechno se mi vrací,

ten kousek našeho života...

Tak trochu doufám, že jsi se spletla,

že když byl konec a tys utekla,

žes nechtěla...

a možná chtěla něco zpátky zadními vrátky.

Nikdo z Vás lidí nevidí...

Jak se loučíš, jak to bereme vážně,

jak to končí z lásky i vášně,

jak je nespravedlivá tahle doba,

jak jsme sami, jak nejsme oba.

Jak se stmívá na naše cesty,

jak tě chci, i to moc jak tě nechci,

jak sem nevěřil, že jsi ta pravá,

že já jsem mladej a ty moc mladá.

Jak všechno krásný je jen mezi náma,

jak po krásných nocích jsou ještě hezčí rána,

jak jsme nevěděli a teď už víme asi,

jaký to byly a jaký budou časy.

Nikdo z Vás lidí nevidí...

Jak se loučíš, jak to bereme vážně,

jak to končí z lásky i vášně,

jak je nespravedlivá tahle doba,

jak jsme sami, jak nejsme oba.

Jak se stmívá na naše cesty,

jak tě chci, i to moc jak tě nechci,

jak sem nevěřil, že jsi ta pravá,

že já jsem mladej a ty moc mladá.

Jak všechno krásný je jen mezi náma,

jak po krásných nocích jsou ještě hezčí rána,

jak jsme nevěděli a teď už víme asi, jaký jsme byli.

Jak se loučíš, jak to bereme vážně, jak to končí...