Bílý kůň

1. Kůň bílý pádí vlaků vstříc.

Já nastavuji větru líc.

Tvůj kůň se žene blíž a blíž.

Jen chvíli už mě uvidíš.

2. Zas na rtech cítím slaný žár.

I chuť tvé touhy, vzdechů pár.

A známá vůně zavane

sem, skrze vlasy zcuchané.

3. To loňské léto, moře, jas.

A modré světlo zpod tvých řas.

Tvé ruce láskou zjemnělé

mě pořád pálí po těle.

4. Když oheň zhasne zbývá dým.

A racek s křídlem zlomeným.

Co loď tvou dlouho provázel.

A křičel, když jsi odcházel.

5. Kůň bílý cval svůj otáčí.

Však stovkám koní nestačí.

To přece kdekdo z města ví.

Že tenhle vlak tu nestaví.

6. Tak odpusť mi můj telegram.

Zas ty teď budeš víc než sám.

V tvé hlavě vzňal se plamínek

sletoval drát vzpomínek.

7. Kůň bílý mizí v stopách mých.

Jak letní víno, letní hřích.

Snad váháš nad tím - co já vím.

Že srdcem tvým jen projíždím.