Kůň bílý

Kůň bílý pádí vlaku vstříc,

já nastavuji větru líc,

tvůj kůň se žene blíž a blíž,

jen chvíli, už mě uvidíš.

[: Zas na rtech cítím slaný žár :]

[: i chuť tvé touhy vzdechů pár :]

[: A známá vůně zavane :]

sem skrze vlasy zcuchané.

[: To loňské léto moře jas :]

[: a modré světlo z pod tvých řas :]

[: zlé ruce láskou zjemnělé :]

mě pořád pálí po těle.

[: Když oheň zhasne, zbývá dým :]

a racek s křídlem zlomeným, oujéjéjéjéjé,

[: co loď tvou dlouho provázel :]

a křičel, když jsi odcházel.

[: Kůň bílý cval svůj otáčí :]

[: však stovkám koní nestačí :]

[: To přece kdekdo z města ví :]

že tenhle vlak tu nestaví.

[: Tak odpusť mi můj telegram :]

zas ty teď budeš víc než sám, oujéjéjéjéjé,

[: v tvé hlavě vzňal se plamínek :]

a sletoval drát vzpomínek.

[: Kůň bílý mizí v stopách tvých :]

jak letní víno letní hřích.

Snad váháš nad tím, co já vím,

že srdcem tvým jen projíždím.