Mlčení

Studené a cizí oči máš, pečeť přísnou místo úst

chci být blízko nich tak krásně vláčná a přítulná

a tvá

Odoláváš lstivým nástrahám i ve dne i v noci

co teď já s tou skálou mlčení, tvého mlčení

Co ty lásko na to, promiň, já se ptám

mlčení je zlato, tak dost už ho mám

spíš hrom a blesk než stálé dusno v ovzduší

jsme jak dva stíny, to nám vůbec nesluší

Jsi tu a nejsi tu, je dlouho k úsvitům

když bdím

Jsem pro náhlou ztrátu paměti

zapomeň, tak jako já

mně se stále zdá, že tvůj hlas slyším

jak říká mi tak pojď

v slzách šťastná ve tvé náruči se choulím, se ztrácím

Mezi námi nic než mlčení, krásné mlčení

Nevinná i vinná se tu pálím dál

To ne já, to jiná, och kéž za to stál

Čert vem psí dny, kdy se to všechno zamotá

nejsou jen svátky, ber i jiné stránky života

pro slabou chvíli snad všechno teď máme vzdát

Hej paní lásko, co ty na to

jako zázrak včera přišla´s k nám

Dnes tvé plány matou, jsme dva, každý sám

Je jako kámen, ty prý hory přenášíš

tak aspoň trošku pohni s ním, ať je mi blíž

oo, až bude na dotek mlčení jako lék

chci brát

Mlčení

jak hudbou zní - má mě rád