Rosalie

Jen déšť Rosalie, je tvé zvonění poslední

skrýváš si tvář, ten čas každou z nás promění

co bývalo dřív už je pryč, zkamení

z krásy tvé zůstal pláč

jak pták před oknem dokořán se zdáš

Tam další bál, kde páni své Ach volají

víš, kdo se ptá, kdo z vás postrádá Rosalie

cos´ mívala přátel, jak smíříš se s málem

když ti zůstal jen déšť sám

jak pták před oknem dokořán je pád kurtizán

Jak tě hýčkali tenkrát, jak tleskali dřív

kdy drahé a krásné všechno přála sis mít

ten, co tak rád tě vzýval, kdo zkoušel tě mást

už jen za zády říká - lásku neměla krást

Ten déšť Rosalie, teď tvůj dech prozatím zpomalí

rád poradí, že vzlétnout jak dým pobaví

co bývalo dřív už je pryč, zlacení

sláva je pustá pláň

jak pták před oknem dokořán je pád kurtizán

Jak tě hýčkali tenkrát, jak tleskali dřív

kdy drahé a krásné všechno přála sis mít

ten, co tak rád tě vzýval, kdo zkoušel tě mást

už jen za zády říká - lásku neměla krást

Jak tě hýčkali tenkrát, jak tleskali dřív

kdy drahé a krásné všechno přála sis mít

ten, co tak rád tě vzýval, kdo zkoušel tě mást

už jen za zády říká - lásku neměla krást

Jak tě hýčkali tenkrát, jak tleskali dřív

kdy drahé a krásné všechno přála sis mít

ten, co tak rád tě vzýval, kdo zkoušel tě mást

už jen za zády říká - lásku neměla krást