Jak se zdá

Až zas jednou půjdem jarem zbláznění

S chutí vyzpívat se z všeho, co nás tíží

Přeci svět není jen místo k snažení,

Není to nedobytný zámek, krytý silnou mříží, jak se zdá

Až nám léto zase přes nos přeletí,

A u večerních ohňů začnem slova písní plésti,

Snad dřív rozpoznáme břehy podmletý,

Úspěch je pomíjivost sama, propůjčené štěstí, jak se zdá

R: Co má se hrát, když třicátá nám svíce hoří

O zklamání i překvapení už víme své

A když se náhodou budou ptát, tak řeknem to písní

Než zpívání nám začne zdát se nedospělé

Až zas jednou půjdem zlatým obilím

Zvonivou álejí padaného listí

Snad až v lesním tichu zhasnem na chvíli

Poznáme hudbu kolem nás a jak člověk kvílí, když se ptá

R: Co má se hrát, když třicátá nám svíce hoří

O zklamání i překvapení už víme své

A když se náhodou budou ptát, tak řeknem to písní

Než zpívání nám začne zdát se nedospělé

Až pak jednou půjdem zimním kouzlením

Zbaveni potlesků a chladných zemských tíží

To až jednou ztichne hlasů souznění

Zohýbám střelku kompasu, ať se naše cesty kříží dál