Kotlíky lásky

Léto v plným proudu a my s bágly na cestách

Táhli jsme krajem jabloní

Pro útěk pravá chvíle, jak ve starých písničkách

O dálkách, o lidech, o koních

Nejsou tak hloupé, jak se hloupé mohou zdát

Jsou volné a krásně naivní

Stejně jako blázni, co je stále zkouší hrát

Co v nóbl sálech nikdy nevyzní

R: Noc už došla k ránu a my zpívali jsme dál

Já si říkal, ať tu s námi navždy zůstanou

Písně co maj v botách slámu

Jejich moudrost smích i žal

Emi

Jakoby pánbůh prozpívaný chvíle

do času, co zbejvá, nepočítal.

Blázním, když se louky seklou trávou rozvoní

Když karavany mraků táhnou k nám

A když se vodní hladina tak jako struny rozvlní

Jsem nejpyšnější kotlíkář co znám

R: