Pečínská

Jsou chvíle které nelze odmítnout

Když vůně léta hladí po tvářích

Když oheň oči blízkých ozáří

A pod Plačtivou skálou temný kout láká spáče

Na to místo ještě cesty nevedou

Kde dvě horské říčky čelem naráží

V hlubokém údolí vždy shodím závaží

A křišťálově narozený proud mou mysl očistí

R: Jak dlouho vznáším se pod vodou

Ami Emi

Jak dlouho zkouším znovu se nadechnout

Jak dlouho zkouším znovu nalézt dno

Pevnou půdu pod nohou

Proč nejsme pevní jen skály ví

A kdo se pouští do vody ledový

Slyší co šeptá hlasem medovým

Těm co rozumí a zpátky přijdou

Když západ slunce barví údolí

A zdá se, že i Říčka utichá

Tu malá píseň rostlá do ticha

Se na úpatí tamní mohyly náhle narodí

Je to místo odkud nikdo nespěchá

Kde nás řeka pochybností uchrání

Že jsme zpět a že je důvod k zpívání

A na svých cestách kamsi do nikam se nikdo neztratí

R: Jak dlouho ...