Ať vidíš jak mi je

Je poměrně zvláštní,změna priorit z vášní

jak o svý nový vášni člověk celej večer básní

jsme šťastný, všechno se zdá tak zatraceně krásný

teď sedim sám v kuchyni s flaškou, je mi to jasný

ať člověk počítá, jak počítá nemůžu spát

pořád v šupliku s lékama, hypnogen nemaká

polykám tuny prášků, vitamíny, depresiva

bez kofeinu, stimulantů se můj mozek neovládá

pomocná berle, která mě v životě tlačí před

bez ní bych se vrátil na uplně samej začátek

stíhá mě stíhá a vina, je mi velká zima

klepu se pod dekou a padá na mě cizí stěna

mám pocit, že všichni ví, co se mi honí hlavou

že všichni ví, že oči napoví, co mám za sebou

(Hey, you Marpo, when you start drinking so much)

přesně v ten čas, kdy jsem přestal rapovat !

Zkus si obout mí boty, ať vidíš jak mi je

tohle rozhodně není žádná cesta do ráje

Není zlato všechno co se třpytí,

kde světlo svítí

za chvíli tma pohltí zbytek navždy.

Ráno to brzdim dalšim panákem, to abych nezcvok

abych dokázal vylézt z baráku a celejch roztok

Dávám si svoje pití jako fata morgana

kdy vydám tohle album, je velká neznámá

všichni se ptaj kdy, říkám tak za půl roku

uběhli dva, shit a já nemám ani sloku

hlavou se mi honí, to je konec, teď je po mě

tohle nedopadne dobře, modlim se, pomoc mi Bože

sám před sebou na kolenou, to nemůžu pustit

všichni ty hateři mě budou od týhle chvíle dissit

musim to zkusit, dát dohromady tak dvě věty

dosáhnu první mety, vyšplhat na minarety

i když se snažim dejchat, tak je to málo

jak se nám to hrálo a teďka máme ku... málo

Zkus si obout mí boty, ať vidíš jak mi je

tohle rozhodně není žádná cesta do ráje

Není zlato všechno co se třpytí,

kde světlo svítí

za chvíli tma pohltí zbytek navždy

Vypadá to,

že bolest je jediná inspirace na tomhle světě, která mě tu nutí psát

chtěl bych žít,

aniž bych musel nést na ramenou tu tíhu světa, protože je ku... veliká

Zkus si obout mí boty, ať vidíš jak mi je

tohle rozhodně není žádná cesta do ráje

Není zlato všechno co se třpytí,

kde světlo svítí

za chvíli tma pohltí zbytek navždy

Vypadá to,

že bolest je jediná inspirace na tomhle světě, která mě tu nutí psát

chtěl bych žít,

aniž bych musel nést na ramenou tu tíhu světa, protože je ku*va veliká