Drahokam

Už jsi někdy držel ten drahokam v ruce

A nechtěl jsi o něj už nikdy v tvym životě přijít

Že s většim úspěchem narostou propasti, kterejma musíš si projít

Že nebudu zvládat, doma se hádat

Mohlo mi opravdu dojít

A vůbec jsem netušil, jak se ty zkurvený rány pomalu hojí

A s příchodem slávy jsou kamarádi, všichni ty co ti dřív nedali pět

Teď dávaj si kávy, jsou mega rádi

Že můžou s tebou teď sdílet ten svět

A můžou se tvářit, vidět tě zářit

Budou ti tvrdit, jak jsou za to rádi

Nemůžou strávit, všechny ty zprávy

Že to furt posouváš pomalu vpřed

A kde jsou tí, co ti furt tvrdili, nahoru spolu tak i tak dolu

Že budem navždy, i přes to špatný

Dokážem postavit horu

Hádám, že dali mu školu

Takovou na kterou nezapomenu

Že Troublegang neskončí, bude furt tady a zboří tu kamennou stěnu

Jebat to stavení, a z toho pramení, že pro nás nebe už není ten limit

Rozdáme facky těm chudákům, co tě chtěj uprostřed věty, jak kokota školit

A budou se divit, jak si to můžeš dovolit

Proč nemůžou otvírat ty svoje smradlavý huby a pořád tě špinit

Držim ten svůj drahokam

Nechci si ho nechat vzít

Přes všechny bouře, ať nám jenom trochu zaprší

Přes všechnu bolest, kterou v sobě člověk zadrží

Zvednu ten svůj drahokam, ať nám ho tiše závidí

Ať nám ho tiše závidí (ať nám ho tiše závidí)

Ať nám ho tiše závidí (ať nám ho tiše závidí)

Ať nám ho tiše závidí

Zvednu ten svůj drahokam

Nechci si ho nechat vzít

Pamätám časy, keď boli tie prúsery,

mali ma za vola, potrebujem ich,

som dostal od života bomby,

netuším komu mám zavolať,

komu sa vyplakať, povedať o tom čo deje sa,

zadarmo, len tak, ne za dolár,

dneska sa zmenilo všetko a

telefón dvihne sa aj sám o polnoci,

neni to náhoda, na každom rohu mám brata,

abrakadabra, keď karta je zlatá,

Satan sa zmenil na Boha,

sa ráta za kamaráta zrazu,

dokedy? (zatiaľ)

Pokiaľ to šlape a makám,

to meno ich láka,

pakáreň, dávať si bacha,

na kata pod maskou,

najradšej by som dal AK

ratatatatata

A ďalšia skupina sú tí,

pre ktorých každý náš krok je zlý,

čo o tom víš?

netušíš aké to je byť furt hore aj vtedy keď spíš,

hľadáme skrýš,

kam dať ten kríž,

vtedy keď v hlave je tlaková níž,

neraď mi, prosím ťa, ako sa chovať mám

pokiaľ si neni ja nepochopíš,

ja strážim si iba ten drahokam

preto lebo nechcem o neho prísť,

a ver mi, že by si sa aj ty tak namotal,

keby si mohol aj ty cestou ísť,

tou istou ako ja, či ona,

dám kár do ohňa, že by si nechcel zísť,

do starých koľají zas,

bránil by si ho a napísal takýto list

Držim ten svůj drahokam

Nechci si ho nechat vzít

Přes všechny bouře, ať nám jenom trochu zaprší

Přes všechnu bolest, kterou v sobě člověk zadrží

Zvednu ten svůj drahokam, ať nám ho tiše závidí

Ať nám ho tiše závidí (ať nám ho tiše závidí)

Ať nám ho tiše závidí (ať nám ho tiše závidí)

Ať nám ho tiše závidí

Zvednu ten svůj drahokam

Nechci si ho nechat vzít