Den s tebou

Vstávám, unavená spánkem

chvíli počkám,

který z věřitelů na mý dveře první zabuší

Vstávám, rozmazlená vánkem

moje léta snad jen proudy horský říčky

časem nechtíc vytuší

s kolibřím úsměvem běhám touhle bránou k Vám

A shledávám, že je tu všechno jak má být

park je na místě, vodotrysk funí, prská

vlhko nenuceně usedlo si na mou hlavu

pár lidí opodál si snídá, tiše spolu hovoří

Na kurtech posvátný klid

čaj o páté jak má být

loudá se host poslední

já čekám co se nesní, co se sní

Blátem, plískanicí zmáčen

v šatech svatebních, když přijdeš pro mě křiknu z okna jasné né

trávíš, z dortů zbylo málo

o tvým dechu svědčí jenom chvění zadní stránky novin sobotních

Velebné ticho ruší jenom tikot hodin, co jich máš

Vtom tluče celá a ty nenecháš se splést

tak se koukni z okna uvidíš k nám kluky přes plot lézt

koňský povoz, biče švihající pohozenou lest

konec dne jak na rámu k nám večer jako včera přiváží

To se snad nemůže zdát,

poslední sen byl jen fraškou

na zeď stokrát napsanou

a do stromů tisíckrát vrývanou

Hluboce dávat, brát, sbírat

Široce dávat, brát, zívat

široce dávat, brát po špičkách

Okamžik, lokty už letí nad hlavou

svíčka se psem a oblohou

tvoří zážitek nevšední

začíná, probíhá, končí poslední

polední, ranní, půlnoční svítání

Vám, bych chtěl něco říct'

něco vám pošeptat, něco vám říct

Zelenou pastelku rumělkou

lopatkou vybarvit

těch pár chvil

na na na.....

Kráčím, za tebou jen líně

jenom co by noha nohu minula a vyrovnala pád

Vznáším obžalobu vlídně

stejně vím, že nezmění se nic, úsměv náš lesk neztratí

z touhy už po desátý zbyl jen svazek nepotřebných dní

a jak spad, tak na něj někdo v davu šláp

a v tom momentě se neozvalo vůbec žádné ách

ani mince cinknutí jen tak pro štěstí sebranou

Proč se malejm dětem říká, že jsi strůjcem svýho štěstí jen ty sám

Propršel poslední mrak

Den přišel právě jen tak

Na lžičce medu sedí

culí se šklebí, neposedí

na na na.....