Co dřímá v nás

Má sada karetní

svůj rub a taky líc.

Má lístek okvětní

čas krásy na měsíc.

Má kůže pod šminkou

své vrásky - svědky zkáz

všech zkáz.

To znát a žít

znamená skrýt

co všechno dřímá

co všechno dřímá

v nás.

Je každý nový cíl

i místem loučení.

I v setkáních vždy byl

dech příštích loučení

jen úsměv figurín

je stálý - je v něm mráz.

To znát a žít

znamená skrýt

co všechno dřímá

co všechno dřímá

v nás.

Co dřímá v nás?

A proč tu hráz

náš tváří pás spoutává?

Vlastní tvář zůstává netečná.

Tak dá se žít

tak dá se žít.

A mít svůj klid

a kráčet beze jména.

Má sada karetní

svůj rub a taky líc.

Má lístek okvětní

čas krásy na měsíc.

Má kůže pod šminkou

své vrásky - svědky zkáz

všech zkáz.

V tom žít - to znát

znamená dát

alespoň jednou

všechno co zbývá v nás.