Docela všední obyčejný den

Docela všední obyčejný den

K večeru o půl šesté

Ulice hoří do tmy neónem

V tom starém pohádkovém městě

Docela všední, docela všední den

Víc kouzla má než krásný sen

Snad právě v této krátké minutě

Se někde lidé smějí

Anebo bloudí v dlouhé samotě

Tisíce lidí v beznaději

Den šťastných schůzek, den smutných rozchodů

Den plný krás, den marných snů

Zatímco kolem planou lampy tmou

Za mořem ráno vstává

Smutná se věčně střídá s veselou

A život s člověkem si hrává

Najednou končí, co právě začíná

A trvá dál, co končit má

Snad právě v této chvíli pro lidi

Písničku někdo skládá

A přitom vůbec, vůbec nevidí

Jak ho má jeho milá ráda

Pro samé hvězdy s dalekým vesmírem

On nevnímá svůj všední den