Neotočím večer vypínačem

Neotočím večer vypínačem,

škrtnu a zažehnu svíci,

na polštář vrhnu se možná s pláčem,

pláč setře pudr z lící.

Potom v plamenech té svíce

shoří fotka a s ní tvoje tvář,

vím, že neozvu se ti už více,

nechám vyschnout kalamář.

Vím že bys mi tvrdil zase,

že to byla sestřenice z Chlumce nad Cidlinou,

ale mně už dlouho, hodně dlouho zdá se,

že máš sestřenici denně jinou!

a tak neotočím večer vypínačem,

škrtnu a zažehnu svíci,

na polštář vrhnu se možná s pláčem,

pláč setře pudr z lící.

Potom v plamenech té svíce

shoří fotka a s ní tvoje tvář,

vím, že neozvu se ti už více,

nechám vyschnout kalamář.