Ráno v ulicích

[: Dm Bb | F C :]

1. Už zase mám svůj obvyklej den,

už zase mám svý nezvaný hosty,

po stý mám svý černý myšlenky,

nemám zdání, kdo je sem zval.

2. Před sebou sám nikdo nezdrhne,

to já znám nejlíp sám,

asi nezbývá, než to tak vzít,

marně se skrývám, nejde jen říct:

*: Měj se fajn, máš co jsi chtěla,

s tím já už víc nic nenadělám,

jenže mám strach, že se mi ztratíš,

ty mi scházíš, čím dál tím víc,

asi mi scházíš a chci ti říct:

R: Kdo seje vítr, pozná jak s vichřicí

protančí poslední pár svých střevíců,

až se nad ránem ocitne v ulicích

[: sá-á-ám, úplně sám. :]

1. Už zase mám svůj obvyklej den, ...

2. Před sebou sám nikdo nezdrhne, ...

*: Měj se fajn, máš co jsi chtěla, ...

R: Kdo seje vítr, pozná, jak s vichřicí, ...

R: Dřív než mě spálíš pomalým plamenem

přemýšlej zda-li jen má je to vina,

pak po mně, lásko, hoď klidně kamenem,

máš na to svý právo, já rád nastavím tvář.