Valčík

Láhev napůl je dopitá

na stole hrob mrtvých těl nedopalků

Láska věc je tak nejistá

jak hlava na popravčím špalku

Tak třeba výheň tvých plamenných vět

už tak nehoří a co víc – přestává hřát

Kam se ty plameny jen vytrácí

Vždycky je těžký říct čí je to vina

Kdo tě však zlaťáky dnes uplácí

zítra může být tím kdo tě stíná

To pak se v žáru těch plamenných vět

v popel proměníš taky ty – jako dnes já

Stačí se v zemi tvých slabých míst do toho dát

Co bude k mání vzít a vydrancovat

v zemi tvých slabých míst

Pomalu plížit se podél zdí, ve tmě přikrytou tvář

ve tmě přikrytou tvář

Všecko co třpytí se můžeš mít,

dokud bude co brát

Hmi Emi

dokud bude co brát

Jenže copak až k ránu práh

věřitelé zlostně překročí ?

Poznáš, že se tvý kolo

Emi Hmi Emi

štěstí netočí